Dějepis · 1. ročník · studijní materiály

Úvod do dějepisu a pravěk

Přehledně zpracované učivo z pěti prezentací: co je dějepis, jak se vyvíjel člověk, doba kamenná, doby kovů a doba římská. Vše, co je zvýrazněno, patří mezi klíčové pojmy a objevuje se v testu.

Úvod do dějepisu

prameny, pomocné vědy, periodizace

Antropogeneze

vývoj člověka od australopitéka

Doba kamenná

paleolit → eneolit, megality

Doby kovů

bronz, halštat, Keltové

Doba římská

Germáni, limes, stěhování národů

Téma 1

Úvod do dějepisu

Definice

Dějepis je věda pojednávající o veškeré lidské činnosti. Popisuje minulost, hledá příčiny a stanoví zákony vývoje.
Cíl: na základě minulosti pochopit současnost a budoucnost.

Citát k zapamatování

„Historia magistra vitae“ – Historie je učitelkou života. Antický citát, autor Cicero.

Historik pracuje s prameny

Druhy pramenů

Písemné – listiny, kroniky, dopisy…
Hmotné – nástroje, stavby, nádoby…
Obrazové – malby, kresby, fotografie
Audiovizuální – film, zvukové záznamy
Ústní – vyprávění pamětníků, tradice

Kde jsou prameny uloženy

Archiv – písemnosti
Muzeum – hmotné předměty
Galerie – umělecká díla
Knihovna – knihy, tisky

Pomocné vědy historické

Pomáhají historikovi prameny číst, datovat a ověřovat. Nauč se dvojice věda – co zkoumá.

Věda	Co zkoumá	Věda	Co zkoumá
Paleografie	písemné prameny (stará písma)	Srovnávací jazykověda	vývoj jazyků
Diplomatika	úřední listiny	Genealogie	rody, rodokmeny
Heraldika	erby	Metrologie	míry a váhy
Numizmatika	mince	Antropologie	změny lidského těla
Sfragistika	pečetě	Paleobotanika	pravěké rostliny
Demografie	osídlení, obyvatelstvo	Paleontologie	pravěká zvířata
Statistika	produkce, porovnání	Chronologie	určování stáří památek
Etnologie	studium národů, kmenů	Prehistorie	vývoj lidstva v pravěku
Dějiny umění	výtvarná díla	Archeologie	prameny pod zemí

Mnemotechnika

Pletou se hlavně paleografie (písmo) × paleontologie (zvířata) × paleobotanika (rostliny), a sfragistika (pečetě) × heraldika (erby) × numizmatika (mince). Diplomatika nemá nic společného s diplomaty – jde o listiny (lat. diploma).

Periodizace dějin

Pravěk3 mil. – 3000 př. n. l.

Starověk3000 př. n. l. – 476

Středověk5. st. – cca 16. st.

Novověk17. st. – 1914

Moderní doba1914 – dnes

Období	Vymezení	Typ společnosti
Pravěk	3 miliony – 3000 př. n. l. (liší se podle oblastí)	prvobytně pospolná
Starověk	3000 př. n. l. – 476 n. l. (zánik západořímské říše)	otrokářská
Středověk	5. století – 1492 / 1648 / 1660 (přibližně 16. st.)	feudální
Novověk	17. století – 1914	industriální
Moderní doba	1914 – současnost	–

Zapamatuj si

Hranice pravěk/starověk = vznik písma a států (~3000 př. n. l.). Hranice starověk/středověk = rok 476. Konec středověku se udává různě: 1492 (objevení Ameriky), 1648 (konec třicetileté války), 1660.

Téma 2

Antropogeneze – vývoj člověka

anthropos = člověk genesis = vznik hominizace = proces polidštění (tělesné změny) sapientace = rozvoj myšlení

Antropogeneze = vývoj člověka a jeho předchůdců.

Časová měřítka

Stáří Země	4,6 miliardy let
Život (organické sloučeniny)	3 miliardy let
Předchůdci člověka	kolem 10 milionů let
Homo sapiens sapiens	40 000 let př. n. l.

Kdyby Země existovala jeden den (24 h)

hominidé se objevují ve 23:58:40 – 1 min 20 s před půlnocí
rod Homo – 47 sekund před půlnocí
moderní člověk – pouhé 3–4 sekundy před půlnocí

Vývojová řada člověka

5–3 mil. let

Australopithecus

nejstarší předchůdce, Afrika

3–1 mil. let

Homo habilis – člověk zručný

první nástroje z kamene

1 mil. – 300 tis. let

Homo erectus – člověk vzpřímený

oheň, první opustil Afriku

300–40 tis. let · slepá větev

Homo sapiens neanderthalensis – neandertálec

vymřel, nejsme jeho potomci

200–40 tis. let

Homo sapiens – člověk moudrý

vznik v Africe, rozšíření po planetě

od 40 tis. let

Homo sapiens sapiens – kromaňonec

člověk dnešního typu

Homo habilis

člověk zručný

před 3–1 mil. let

vyráběl primitivní nástroje z kamene
uměl postavit primitivní přístřešek
pohyboval se vzpřímeně, žil v tlupách, sběrač a lovec
žil v Africe – rokle Olduvai (Tanzánie)

Homo erectus

člověk vzpřímený

před 1 mil. – 300 tis. let

vzpřímená postava, rozvoj mozku a vědomí
používal oheň (náhodně vzniklý, neuměl ho rozdělat)
jako první opustil Afriku
Evropa – člověk heidelberský (Itálie, Německo, Španělsko, Čechy – Přezletice u Prahy)
Asie – člověk pekingský (Jáva, Čína)

Homo sapiens neanderthalensis

člověk rozumný – pračlověk, neandertálec

před 300–40 tis. let

slepá vývojová větev, vymřel před 40–25 tis. lety
rozdělal oheň, používal řeč
lovec největších zvířat, sběrač ovoce, žil v tlupách
obýval jeskyně a skalní převisy
naleziště: Krapina (Chorvatsko), Šipka, Kůlna, Pekárna (Morava), Le Moustier (Francie)

Homo sapiens

člověk moudrý

před 200–40 tis. let

vyvinul se před 160–200 tis. lety v Africe
asi před 60 tis. lety začal ve vlnách opouštět Afriku a rozšířil se po celé planetě

Homo sapiens sapiens

kromaňonec, člověk předvěký, dnešního typu

od 40 tis. let př. n. l.

před 25 000 lety rozšíření do Ameriky a Austrálie
lovec mamutů, nástroj pěstní klín, souvislá řeč
„velký skok kupředu“ – kulturní revoluce: umění, náboženství, obchod, odívání, výroba nástrojů
naleziště: Crô-Magnon, Lascaux (Fr.), Altamira (Šp.), Dolní Věstonice, Pavlov, Mikulov

Zajímavosti („Zázračná planeta“)

Po australopitékovi se oddělily dvě větve: Homo paranthropus – jedl kořínky, vymřel; Homo ergaster – jedl maso (bílkoviny) → rozvoj mozku → nutnost lovit → myšlení.
Možný důvod vymření neandertálce: vysoko položený hrtan (jako lidoopi) → řeč nebyla tak artikulovaná jako u Homo sapiens.
Mluvení rozvíjí mozek; u Homo sapiens se mluví o „genu přežití“ před 200 000 lety.

Téma 3

Pravěk – doba kamenná

Lithos = kámen. Doba kamenná se dělí na čtyři období; v Evropě probíhá vývoj později než na Blízkém východě.

Období	Název	Blízký východ	Evropa	Hospodářství
Paleolit	starší doba kamenná	3 miliony – 10 000 př. n. l.		přisvojovací (sběr, lov)
Mezolit	střední doba kamenná	10 000 – 9 000	10 000 – 5 500	přechod k zemědělství
Neolit	mladší doba kamenná	9 000 – 6 000	5 500 – 4 000	výrobní (zemědělství)
Eneolit	pozdní doba kamenná	4 000 – 3 000 (Evropa)		první kov – měď

Paleolit – starší doba kamenná (3 mil. – 10 000 př. n. l.)

Hospodářství a nástroje

Přisvojovací hospodářství – závislost na přírodě, sběr a lov
nástroje z kamene – pazourek (druh křemene, dobře se štípe)
nejprve pěstní klíny, později ostré úštěpy (čepele), postupně specializované nástroje a zbraně: škrabadla, vrtáky, oštěpy, harpuny
další materiál: kosti, kly, dřevo
kočovnictví – nejprve pláně, pak jeskyně, v mladším paleolitu zahloubené chatrče; výjimečně sídliště v místech průchodu stád (Dolní Věstonice)

Společnost

tlupy – několik rodin, nutné pro lov velkých zvířat
v mladším paleolitu rod (příbuzenské vztahy) a matriarchát – v čele matka (plodnost, život)
prvobytně pospolná společnost – společné vlastnictví, rovné dělení
v mladším paleolitu obleky z kožešin
průměrný věk ~30 let

Náboženství a umění (mladší paleolit)

Objevují se náboženské představy a představa posmrtného života. Uctívání = kult, obřad = ritus, kultovní předměty = fetiše. Cílem byl úspěšný lov a uctívání ženy – první projevy umění.

Památka	Kde
jeskynní malby	Lascaux (Francie), Altamira (Španělsko)
řezba bizona v sobím parohu	La Madelaine (Francie)
přívěsek z mamutoviny	Předmostí u Přerova
Věstonická Venuše (keramická soška ženy)	Dolní Věstonice; další venuše: Slovensko, Rakousko, Rusko

Mezolit – střední doba kamenná (BV 10 000 – 9 000 · Evropa 10 000 – 5 500 př. n. l.)

Oteplení, tání ledovců, mizí velká zvířata, přibývá lesů
člověk už neputuje za stády – má dokonalejší zbraně na malá zvířata: luk a šípy, harpuny, udice, lodě, lyže, saně
Pes – první ochočené zvíře (pro lov)
sběr divokých obilovin → postupný přechod k pěstování = zemědělství
Blízký východ = úrodný půlměsíc: rychlejší vývoj, počátek zemědělství, mezolit tam téměř chybí – přechod rovnou do neolitu

Neolit – mladší doba kamenná (BV 9 000 – 6 000 · Evropa 5 500 – 4 000 př. n. l.)

Klíčový pojem

Neolitická revoluce = velké změny – přechod od přisvojovacího k výrobnímu hospodářství, tedy k zemědělství.

Zemědělství

změna klimatu → nové plodiny (luštěniny, obiloviny) → sklízení → člověk nekočuje
domestikace zvířat: ovce, kozy, prasata, skot
nové nástroje: sekery, srpy, motyky, mlýnky na obilí, hák k orání – princip páky = větší produktivita
půda se získává žďářením (vypalováním lesa); po vyčerpání živin se stěhují

Řemesla a obchod

potřeba uskladnit obilí → nádoby z hlíny → hrnčířství, vznik keramiky (vypalované nádoby z hlíny)
oblečení – len, vlna → tkaní látek
první dělba práce mezi zemědělci a lovci → nutnost obchodu

Sídla a společnost

vesnice, rody se pro ochranu majetku sdružují v kmen
obydlí pohodlnější – sušené cihly, kůlové konstrukce (dlouhé domy pro 2–3 rodiny)
častý rondel = kruhový půdorys, náboženské účely
společné hospodaření vesnice; na ochranu majetku hradiště = na vyvýšenině, kolem palisádová hradba a příkop
kolem 6000 př. n. l. relativní přelidnění na Blízkém východě → kolonizace do Evropy a Asie

Pohřbívání a umění

pohřby žárové i kostrové
kult Slunce → pohřby skrčenců (na levém boku, tváří k východu)
umění – zvláště keramika, různě zdobená; podle výzdoby název kultury: na našem území lineární, vypíchaná, lengyelská

Eneolit – pozdní doba kamenná (4 000 – 3 000 př. n. l.)

v Evropě pomalejší vývoj; měď přichází později, u nás jí je málo
nástroje z pazourku – doly (i 20 m hluboké)
zdokonalení nástrojů – oradlo s dobytkem → potřeba fyzické síly muže → patriarchát
vynález kola → vůz; ochočení koně
z Blízkého východu měď → rozvoj metalurgie; známé i zlato a stříbro
suroviny, které u nás nejsou → dálkový obchod: sůl, kámen, měď, jantar (zkamenělá pryskyřice z Baltu), kožešiny, obilí
Ötzi – mumie muže z ledovce v Alpách, z konce eneolitu

Matriarchát → patriarchát

V paleolitu stojí v čele rodu matka (matriarchát – plodnost, život). V eneolitu přebírá vedení muž (patriarchát), protože orba s dobytkem vyžaduje fyzickou sílu.

Megalitické kultury

Megalit = velký kámen. Vznik hrobů a kultovních míst, stavěno v astronomických souvislostech. Přesný účel neznáme.

Druh	Popis	Příklad
Menhir	jednotlivý obří vztyčený kámen	Carnac (Fr.) – aleje menhirů, 2 500 př. n. l. Klobuky u Slaného – menhir „Pastýř“, 3,5 m
Dolmen	z více kamenů, hrobky	po celé Evropě
Kromlech (kruh)	kameny do kruhu	Stonehenge (Velká Británie) – 1 800 př. n. l.

Téma 4

Pravěk – doby kovů

3 000 – 750 př. n. l.

Doba bronzová

kultury únětická, mohylová, popelnicových polí, knovízská

750 – 400 př. n. l.

Starší doba železná – halštatská

Hallstatt, Bylany u Českého Brodu

400 př. n. l. – 0

Mladší doba železná – laténská

doba keltská, oppida, Bójové

Doba bronzová (3 000 – 750 př. n. l., Evropa)

Bronz

Bronz = slitina mědi a cínu, tvrdší než měď
na našem území: měď se dováží z Alp, cín je v Krušných horách
kov se ukládal v hřivnách
tavení kovu pomocí dřevěného uhlí
jih Evropy má v té době už starověk: Kréta – minojská kultura, Řecko – mykénská kultura

Odlévání „na ztracenou formu“

výrobek z vosku

obalen hlínou

vypálen – vosk vyteče

do formy nalit kov

zchladnutí

rozbití hlíny → výrobek

Změny v době bronzové

2. dělba práce – zemědělství zůstává hlavní obživou, ale vznikají řemeslnické obory: zpracování kovů, slévačství, kovotepectví
vzniká nadvýrobek – šperky (spony, náušnice, náhrdelníky) – není nezbytný pro život; hradiště ochraňují majetek; nerovnost se projevuje i ve výbavě hrobů
hrnčířský kruh
tkaní látek – len, vlna, bavlna (Indie), hedvábí (Čína)
náboženství: od animismu (vše má duši – předměty, rostliny…) k polyteismu (více bohů vládne přírodě)
Indoevropská jazyková skupina – jeden společný jazyk, kolem 6 000 př. n. l. rozdělení po Evropě a Asii (téměř celá Evropa kromě Estonska, Finska, Maďarska)
na konci doby bronzové skupiny kmenů v Evropě: Germáni, Keltové, Veneti, Italikové, Thrákové, Ilyrové, Slované, Baltové

Kultury doby bronzové na našem území

Kultura	Období	Charakteristika
Únětická	starší doba bronzová	podle Únětic u Prahy; keramika – koflík s ouškem dole; pouze pohřby skrčenců
Mohylová	střední doba bronzová	mohyla = návrší z kamení a hlíny (5–20 m); hroby kostrové i žárové
Popelnicových polí	mladší doba bronzová	žárové pohřby, popel do keramické nádoby – popelnice; větší bohatství a hustota obyvatelstva, kmenové svazy, opevněná hradiště; náboženský obřad (ritus) – oběti zvířat, milodary
Knovízská	smíšená	žárové i kostrové pohřbívání; podle Knovíze u Slaného; stopy kanibalismu, etážovité nádoby

Starší doba železná – halštatská (750 – 400 př. n. l.)

železo přichází do Evropy z Malé Asie
název podle naleziště Hallstatt (Rakousko) – také sůl: nejstarší solný důl v Evropě (4 000 m chodeb, hloubka až 330 m)
kvalitní nástroje → rozvoj zpracování kovu a zemědělství → roste soukromé vlastnictví
vrstvy obyvatelstva: náčelníci a válečníci na hradištích, významní kněží (náboženské obřady)
naleziště u nás: Bylany u Českého Brodu
pustošena nájezdy Skythů (z Černomoří) a Keltů

Mladší doba železná – laténská (400 př. n. l. – 0)

Doba keltská

Civilizační vrchol pravěku. Název podle naleziště La Tène (Švýcarsko). Keltský kmen v Čechách = Bójové; Římané nazvali zemi Boiohaemum – „země Bójů“ → Bohemia.

Keltové

rozšíření: jih Německa, Francie (Galové), Španělsko, Belgie, Británie, Čechy
dobří válečníci, hutníci, kováři, kovotepci – krásné šperky (brože)
oděv – halena, kalhoty
nemají stát → nedokážou se bránit Germánům a Římanům → podrobeni; Galy dobyl Caesar („Zápisky o válce galské“)

Náboženství

druidové – kněží, vlivná vrstva: obřady, věštění, léčení, vyučování
polyteismus
posvátné dubové háje, zvířata, prameny, rostliny (jmelí)
keltská hlava hrdiny – Mšecké Žehrovice

Bohatství Keltů

klíče – potřeba chránit soukromý majetek
oppidum = opevněné hospodářské a správní centrum, předchůdce měst; opevnění: val ze dřeva, hlíny a kamení + ochoz + opěrná zeď + příkop
nejznámější: Závist u Zbraslavi, Stradonice u Berouna (mincovna), Bibracte (Francie, mincovna)
peníze – statéry (duhovky) = mince ze zlata a stříbra

Téma 5

Doba římská a stěhování národů (počátek letopočtu – 5. století n. l.)

Germáni

přicházejí ze severní Evropy na jih; příčina: horší podmínky pro zemědělství (ochlazení) a relativní přelidnění
pastevci a zemědělci, zaostalejší než Keltové, ale bojovnější → Kelty ovládli a učí se od nich
nemají opevněná sídliště; obydlí – polozemnice (napůl zahloubená)
znají mince, ale nerazí je; zpočátku nemají hrnčířský kruh
spojují se do kmenových svazů – Alamani, Langobardi…
všichni mimo římskou hranici = barbaři

Limes Romanus

opevněná hranice Římské říše na řekách Rýn a Dunaj
významná místa s vojenskou posádkou, např. Vindobona (Vídeň)
ve 2. století n. l. Germáni hranici prolamují

Náboženství Germánů

polyteismus; nejvyšší bůh Odin, bůh hromu a blesku Thor
posvátná místa v přírodě
písmo = runy – 24 znaků, pouze k obřadům

Stěhování národů

Pohyb germánských (a dalších) kmenů od 4. do 6. století, který vedl k prolomení římské hranice a k zániku západořímské říše (476) – tím končí starověk a začíná středověk.

Na závěr

Rychlé shrnutí – co musíš umět

Data

3 mil. – 3000 př. n. l. pravěk 476 konec starověku 1492 / 1648 konec středověku 1914 konec novověku 3–1 mil. Homo habilis 1 mil. – 300 tis. Homo erectus 300–40 tis. neandertálec 40 tis. kromaňonec 3 mil. – 10 000 paleolit 10 000 – 5 500 mezolit (E) 5 500 – 4 000 neolit (E) 4 000 – 3 000 eneolit 3 000 – 750 doba bronzová 750 – 400 halštat 400 – 0 latén 0 – 5. st. doba římská

Pojmy

hominizacesapientacepřisvojovací × výrobní hospodářstvípěstní klínmatriarchát × patriarchátkult / ritus / fetišneolitická revolucedomestikacežďářenírondelhradištěmegalit / menhir / dolmenztracená formahřivnanadvýrobekanimismus → polyteismusmohylapopelniceoppidumdruidovéstatéry (duhovky)polozemnicelimes romanusrunybarbaři

Místa u nás

Přezletice – Homo erectus Šipka, Kůlna, Pekárna – neandertálec Dolní Věstonice, Pavlov, Mikulov – kromaňonec, Venuše Předmostí u Přerova – přívěsek z mamutoviny Klobuky u Slaného – menhir Únětice – únětická kultura Knovíz u Slaného – knovízská kultura Bylany u Č. Brodu – halštat Závist, Stradonice – oppida Mšecké Žehrovice – keltská hlava

Místa ve světě

Olduvai (Tanzánie) – Homo habilis Krapina (Chorvatsko), Le Moustier (Fr.) – neandertálec Crô-Magnon, Lascaux (Fr.), Altamira (Šp.) – kromaňonec, malby La Madelaine (Fr.) – řezba bizona Carnac (Fr.), Stonehenge (VB) – megality Hallstatt (Rakousko), La Tène (Švýcarsko) Bibracte (Fr.) – oppidum Vindobona (Vídeň) – limes

▶ Vyzkoušej si test

Zpracováno z prezentací: 01 Úvod do dějepisu · 02 Antropogeneze · 03 Pravěk – doba kamenná · 04 Pravěk – doby kovů · 05 Pravěk – doba římská, stěhování národů.